Tato práce je hudebně etnografickým výzkumem činnosti nezávislé pražské komunity sdbs, která se zabývá pořádáním koncertů a hudebních festivalů. Kreativní kolektiv sdbs (jak zní celý název uskupení) se na “alternativní” kulturní scéně objevuje od roku 2010. Za tu dobu uspořádal mnoho koncertů a hudebních festivalů, především se však zaměřuje na tvorbu dvou festivalů: Ruins of Intolerance a Psy-High. Kolektiv sdbs je intelektuální skupina, která svou aktivitu silně konceptualizuje a teoretizuje, což se nejvíce projevuje na dvou zmíněných festivalech, jejichž analýze se proto ve své práci věnuji. Při svém bádání kladu důraz především na činnost kolektivu sdbs na poli hudební produkce. Skrze její výzkum se snažím porozumět konkrétním hudebním prvkům, které identifikuji jako typické pro tuto hudební oblast. Mou snahou je skrze pozorování a dlouhodobé insiderské zkušenosti popsat konkrétní hudební aktivity a na základě rozhovorů s aktéry porozumět a interpretovat myšlenkové koncepty stojící v pozadí popisované aktivity. Svůj výzkum rámuji hudebně-antropologickým modelem Allana P. Merriama, ve kterém sleduji tři analytické složky činnosti komunity: konceptualizaci, chování a hudební zvuk. V celé činnosti kolektivu se objevují silné motivy “vymezení se vůči dominantní kultuře” a “hledání svobody”, shrnujícím prvkem je motivace “působit na své okolí”, což jsou principy projevující se i v jeho postoji k hudbě. Mým cílem je skrze komplexní analýzu interpretovat nejen, jaký je přístup kolektivu k hudbě, ale také jaký má hudba celkový význam v širokém kontextu činností a motivů kolektivu.

Klíčová slova: hudební etnografie, „sdbs“, komunita, událost, DIY, dočasná autonomní zóna, hudební intenzita, otupování smyslového vnímání, anestetizace vědomí